Interaktivy preklad PG


70. Okkulte Schulung, Fleischkost oder Pflanzenkost


Die Bestrebungen, die der okkulten Schulung wie auch die der sogenannten Lebensreform, haben sich ein hohes Ziel gesetzt, das zu erreichen einen weiteren Zeitabschnitt in der Entwickelung der Menschheit bedeutet. Die Zeit der Erfüllung dieser wertvollen Ziele wird auch kommen. Die jetzt emporschießenden Anstrengungen dazu gehören aber nur zu dem Gärungsprozeß dieser neuen Zeit.

Während jedoch nun die Führer der okkulten Bestrebungen in ihrer besten Absicht auf dem ihnen selbst unbekannten Gebiete einen vollkommen falschen Weg eingeschlagen haben, der nichts anderes erreicht, als dem Dunkel freie Bahn zu schaffen und die Menschheit verstärkten jenseitigen Gefahren auszusetzen, so greifen die sogenannten Lebensreformer zur Erreichung ihres begrüßenswerten Zieles weit über dieses hinaus, im Hinblick auf die jetzige Zeit! Die Tätigkeiten beider Teile müssen anders angefaßt werden. Die Geistesübungen fordern eine höhere Art als die bisher getätigten, von Grund aus. Es muß hierin ein ganz anderer Weg eingeschlagen werden, um zur Höhe kommen zu können. Der jetzige Weg führt lediglich in niederes Gestrüpp des Jenseits, worin der größte Teil der Nachfolgenden vom Dunkel ganz umschlungen und hinabgezogen wird.

Der rechte Weg muß schon von Anfang an empor führen, er darf nicht erst in minderwertiger und höchstens gleichstufiger Umgebung sich verlieren. Die beiden Wege haben keine Ähnlichkeit, sind schon in ihrer Grundart ganz verschieden. Der rechte Weg hebt innerlich sofort empor, geht also schon von Anfang an aufwärts, ohne erst die gleichwertige feinstoffliche Umgebung zu berühren, noch viel weniger die minderwertigere; denn das ist nicht nötig, da es im normalen Sinne nur ein Aufwärtsstreben von der Erde geben soll. Deshalb sei nochmals ernst gewarnt vor allem Akrobatentum des Geistes.

Der Geist braucht während seines Erdenseins zur vollen Erfüllung seines Daseinszweckes unbedingt einen gesunden, kräftigen Körper, in irdisch normalem Zustande. Wird dieser Zustand des Körpers verschoben, so stört eine derartige Verschiebung die dringend notwendige Harmonie zwischen dem Körper und dem Geiste. Nur solche bringt eine gesunde, kräftige Entwickelung des Geistes, welche krankhafte Auswüchse nicht zuläßt.

Der gesunde, nicht unterdrückte Körper wird infolge seines normalen Zustandes auf ganz natürliche Weise immer mit dem Geiste harmonieren, ihm damit eine feste Grundlage in der Stofflichkeit bieten, in welcher der Geist nicht ohne Zweck steht, und dadurch ihm auch die beste Hilfe geben, diesen seinen Zweck zur Selbstentwickelung und gleichzeitigen Förderung der Schöpfung voll zu erfüllen.

Jeder Körper erzeugt bestimmte Ausstrahlungen, die der Geist zu seiner Tätigkeit in der Stofflichkeit unbedingt braucht. Es ist dies vor allem die so geheimnisvolle Sexualkraft, welche unabhängig von dem Geschlechtstriebe bleibt. Bei einer Verschiebung der Harmonie zwischen Körper und Geist wird nun diese Kraft der Durchstrahlung und Ausstrahlung nach anderer Richtung hin gezogen, und damit für den eigentlichen Zweck geschwächt. Das bringt eine Hemmung oder Lähmung der Erfüllung in dem Sein des Geistes in der Stofflichkeit. Die Folge davon ist, daß auch der Geist nicht zu einer normalen Entwickelung gelangen kann, und deshalb unbedingt an irgendeinem späteren Punkte seines gewollten Aufstieges ermattend zurücksinken muß, um einen großen Teil seines Werdegangs aus der Natur der Sache heraus noch einmal nachholen zu müssen. Denn was er in der Grobstofflichkeit versäumt, das kann er nicht in der Feinstofflichkeit nachholen, weil ihm dort die Ausstrahlungen des grobstofflichen Körpers dazu fehlen. Er muß zurück, um diese Lücke auszufüllen.

Auch in diesen Vorgängen liegt eine derart klare Sachlichkeit, ein natürliches und einfaches Geschehen, wie es anders gar nicht sein kann. Jedes Kind wird darüber im klaren sein, und es für selbstverständlich finden, wenn es einmal die Grundgesetze richtig erfaßt hat. Es erfordert für mich noch eine ganze Reihe Vorträge, um die gewaltige Schöpfung der Menschheit so nahe zu bringen, daß sie alles Geschehen darin in ihren natürlichsten Folgerungen selbst rückwärts und vorwärts überblicken kann, in der unvergleichlichen, herrlichen Gesetzmäßigkeit.

Dieses Abbiegen der dem Geiste in der Stofflichkeit notwendigen Sexualkraft kann auf vielerlei Art geschehen. Durch Übertreibung der Geschlechtsausübung oder auch nur Reizung dazu. Ebenso durch die okkulten Schulungen oder falschen Geistesübungen, bei denen der Geist diese Kraft des reifen Körpers gewaltsam an sich reißt, um sie zu dieser falschen, unnötigen Art seiner Betätigung zu vergeuden. In beiden Fällen eine falsche Verwendung, die mit der Zeit auch Schwächung des Körpers nach sich ziehen muß. Der geschwächte Körper kann dann wiederum nicht mehr so starke Ausstrahlungen bringen, wie sie der Geist wirklich benötigt, und so erkrankt einer durch den anderen mehr und mehr. Es kommt damit zu einer Einseitigkeit, die immer auf Kosten des rechten Zieles geht und deshalb Schaden bringt. Ich will hier nicht eingehen auf andere Abwege, bei denen der Geist ebenso zuviel der Sexualkraft für falsche Zwecke benötigt und damit für den Hauptzweck zu wenig hat, wie bei dem unsinnigen Lesen von Büchern, die in der Phantasie eine falsche Welt entstehen lassen, und anderes mehr.

Der Geist kommt hier in allen Fällen unreif in die feinstoffliche Welt und nimmt auch einen schwachen feinstofflichen Körper mit. Die Folgen solcher Erdensünden greifen so einschneidend in das ganze Sein, daß jeder Mensch dafür in vielfältiger Schwere büßen muß. Solches Versäumnis, derart falsches Handeln der Erdenzeit hängt ihm dann hemmend an und wird ihm immer schwerer, bis er, wie schon gesagt, an einem Punkte seines Aufstieges nicht weiter kann und dann zurücksinkt, dorthin, wo sein falsches Handeln einsetzte. Es ist bis zu der Grenze, an welcher er noch seine Harmonie besaß.

Die Stärke eines durch okkulte Schulung auf Kosten des Körpers großgezogenen Geistes ist auch nur scheinbar. Der Geist ist dann nicht stark, sondern wie eine Treibhauspflanze, die kaum dem Winde, noch viel weniger den Stürmen standzuhalten vermag. Ein solcher Geist ist krank, nicht fortgeschritten. Der Zustand gleicht künstlich erzeugtem Fieber. Der Fieberkranke kann auch zeitweise über außergewöhnliche Kräfte verfügen, um dann um so mehr zurückzusinken in die Schwäche. Was aber bei dem Fieberkranken nur Sekunden und Minuten sind, das ist beim Geiste gleichbedeutend mit Jahrzehnten und Jahrhunderten. Es kommt der Augenblick, wo sich das alles bitter rächt. Ich warne deshalb noch einmal! —

Die Harmonie ist überall das einzig Richtige. Und Harmonie ergibt allein der Mittelweg in allem. Die Schönheit und die Kraft der Harmonie wird doch soviel besungen. Warum will man sie hier nicht gelten lassen und sie unbedingt zerstören?

Alle okkulten Schulungen in bisheriger Art sind falsch, wenn auch das Ziel ein hohes und ein notwendiges ist. —

Ganz anders bei den Führern und den Anhängern der sogenannten Lebensreformen. Hier ist der Weg wohl richtig, aber man will das schon heute tun, was erst in Menschenaltern angebracht sein wird, und aus diesem Grunde ist es heute für die meisten Menschen in der Endwirkung nicht weniger gefährlich. Es fehlt der notwendige Übergang. Die Zeit zu dem Beginn ist da! Man darf jedoch nicht ohne weiteres mit beiden Füßen hineinspringen, sondern muß die Menschheit langsam durchführen. Dazu genügen nicht Jahrzehnte! Wie es heute gehandhabt wird, erfolgt in Wirklichkeit auch bei scheinbarem Wohlbefinden des Körpers eine Schwächung durch die Schnelligkeit des Überganges. Und der also geschwächte Körper wird niemals wieder erstarken können!

Pflanzenkost! Sie bringt ganz richtig die Verfeinerung des Menschenkörpers, eine Veredelung, auch die Stärkung und große Gesundung. Damit wird auch der Geist noch mehr gehoben. Doch das ist alles nicht sofort für die Menschheit von heute. In den Bestrebungen und in den Kämpfen vermißt man die besonnene Führerschaft. Dem Körper von heute genügt unter keinen Umständen ganz unvermittelt Pflanzenkost, wie es so oft versucht wird. Es ist ganz gut, wenn es vorübergehend und vielleicht einmal jahrelang bei Kranken angewendet wird, sogar erforderlich, um etwas auszuheilen oder einseitig stärkend irgendwo nachzuhelfen, aber das ist nicht von Dauer. Es muß dann langsam wieder mit der den Menschen heute so gewohnten Kost begonnen werden, wenn der Körper seine volle Kraft behalten soll. Der Schein des Wohlbefindens trügt. Gewiß, es ist sehr gut, wenn auch Gesunde einmal eine Zeit lang nur die Pflanzenkost gebrauchen. Sie werden sich dann ohne Zweifel wohl befinden und auch freien Aufschwung ihres Geistes fühlen. Das bringt aber die Abwechselung mit sich, wie jede Abwechselung erfrischt, auch geistig.

Behalten sie jedoch die einseitige Kost plötzlich für dauernd bei, so werden sie es nicht bemerken, daß sie in Wirklichkeit auch schwächer werden und für vieles viel empfindlicher. Die Ruhe und das Ausgeglichensein ist in den meisten Fällen keine Stärke, sondern eine Schwäche ganz bestimmter Art. Sie zeigt sich angenehm und nicht bedrückend, weil sie ihren Ursprung nicht in einer Krankheit hat.

Die Ausgeglichenheit ist ähnlich wie die Ausgeglichenheit des außer des schwächer werdenden Körpers noch gesunden Alters. Sie steht dieser Art Schwäche wenigstens bedeutend näher als der Schwäche einer Krankheit. Der Körper kann dabei durch das plötzliche Fehlen des seit Jahrtausenden Gewohnten nicht die Sexualkraft aufbringen, die der Geist braucht zur vollen Erfüllung seines Zweckes in der Stofflichkeit. —

Viele ausgesprochene Vegetarier merken es an der leichten Mäßigung des Geschlechtstriebes, was sie als Fortschritt freudig begrüßen. Es ist dies aber durchaus nicht das Zeichen der Veredelung ihres Geistes durch die Pflanzenkost, sondern das Herabsinken der Sexualkraft, das ebenso auch die Verminderung ihres geistigen Aufschwunges in der Stofflichkeit nach sich ziehen muß.

Es sind hier Irrtümer über Irrtümer vorhanden, weil der Mensch fast immer nur das Nächste vor sich sieht. Gewiß, es ist zu begrüßen, und ein Fortschritt, wenn durch Veredelung des Geistes der niedere Geschlechtstrieb weit gemäßigter wird als er es heute ist. Es ist auch richtig, daß der Fleischgenuß den niederen Geschlechtstrieb erhöht, aber wir dürfen dabei nicht nach der heutigen Menschheit messen; denn bei dieser ist der Geschlechtstrieb einseitig krankhaft großgezogen worden, er ist heute durchweg unnatürlich. Das ist aber nicht nur auf Kosten des Fleischgenusses zu verbuchen.

Die Mäßigung des Geschlechtstriebes ist auch durchaus nicht abhängig von der Verminderung der Sexualkraft. Im Gegenteil, diese ist fähig, dem Menschengeiste fördernd beizustehen, ihn von der heute ausgeprägten Abhängigkeit des rohen Triebes zu befreien. Die Sexualkraft ist sogar das beste Mittel dazu. —

Die Führer der heutigen Lebensreformen sind in ihren Bestrebungen bereits als Pioniere anzusehen der nächsten kommenden großen Fortentwicklungszeit der Menschheit, die unter allen Umständen eintreten wird und unaufhaltsam, sieghaft vorwärts drängt, auch wenn sich alles eingeengte Alte verzweifelt kämpfend gegenüberstellt. Doch diese Pioniere müssen erst zu Führern werden! Ein Führer darf Bestehendes der Gegenwart nicht achtlos übersehen. Er muß gleichzeitig weiterschauen in die Zukunft, auch über alles Grobstoffliche noch hinaus. Und da wird er erkennen, daß auf diese jetzt gebrauchte Art stets eine Lücke bleiben müßte, die sich immer fühlbar macht, zuletzt auch bei dem besten Bau einen Zusammenbruch erzwingt. Die Brücke fehlt! Damit die Körper der heutigen Menschheit ohne Nachteil für Betätigung des Geistes auch mitfolgen können.

Der Übergang als erste Stufe ist das Beschränken auf nur weißes Fleisch. Das heißt: Geflügel, Kalbfleisch, Lamm und anderes neben der erhöhten Pflanzenkost. Nur so kann langsam ein Schritt nach dem anderen kommen. Bis zuletzt in ruhigem Übergange der Körper so gezogen ist, daß er die Vollkraft in der Pflanzenkost behält.

„Übersehet Eueren Körper nicht“, möchte ich warnend dem einen Teile zurufen! Dem anderen Teile umgekehrt: „Denkt an den Geist!“ Dann wird das Rechte schon noch aus den Wirrnissen der Jetztzeit reifen.

Auf Anschauungen, daß kein Tier getötet werden dürfte, gehe ich jetzt gar nicht ein; denn auch die Pflanze hat ja eine Seele. Es zeigt nur Rückstand, wenn man also denkt, und ein Nichteingedrungensein in die bisherigen Geheimnisse der Schöpfung. —

70. Okultní školení, masitá nebo rostlinná strava


Snahy okultního školení i tak zvané reformy života stanovily si vysoký cíl. Dosažení tohoto cíle znamenalo by další epochu ve vývo- ji lidstva. Doba splnění těchto hodnotných cílů také přijde. Ale klíčící dnes úsilí tohoto druhu patří jen ku procesu kvasu této nové doby.

Vůdcové okultních snah vzdor svému nejlepšímu úmyslu na- stoupili úplně falešnou cestu v oblasti, jim samým neznámé. Na této cestě nedosáhne se nic jiného než to, že se uvolní dráha temnu a lidstvo bude vystaveno zesílenému záhrobnímu nebezpečí. Tak zvaní reformátoři života  přestřelují  opět  daleko  za  tento  cíl  vzhledem k dnešní době! Jejich cíl však dlužno vítati. Činnost obou směrů musí býti chápána jinak. Duchovní cvičení vyžadují změnu od základu a vyšší druh, než jest dosavadní. Zde musí býti nastoupena úplně jiná cesta, aby se dospělo k výšinám. Dnešní cesta vede jen do nízkého roští záhrobí, kde největší část následovníků bude úplně pohlcena temnem a stržena dolů.

Pravá cesta musí ihned od počátku vésti vzhůru. Nesmí se ztráceti v méně hodnotném a nanejvýš v okolí stejného stupně. Obě cesty nemají žádné podobnosti. Jsou již v základě zcela rozdílné. Pravá cesta povznáší niterně ihned, jde tedy vzhůru již od počátku, aniž se teprve dotýká stejně hodnotného jemnohmotného okolí, tím méně pak méně cenného. Není toho také třeba, protože v normálním smyslu má býti jen snaha vzhůru od Země. Proto budiž ještě jednou vážně varováno před veškerou akrobacií ducha.

Duch během svého pozemského života potřebuje k dokonalému vyplnění  svého   životního   účelu   nezbytně   zdravé,   silné   tělo, v pozemsky  normálním  stavu.  Je-li  tento  tělesný  stav  přiveden z rovnováhy, ruší takováto porucha naléhavě nutný soulad mezi tě- lem a duchem. Zdravý, silný vývoj ducha přivodí jenom takový stav, který nepřipustí chorobných výhonků.

Zdravé a nepotlačované tělo bude následkem svého normálního stavu vždy zcela přirozeně v souladu s duchem a poskytne mu tím pevný základ ve hmotnosti, ve které duch nestojí bez účelu. Tím dá mu také nejlepší pomoc, aby dokonale splnil svůj účel k vlastnímu vývoji a zároveň k pokroku stvoření.

Každé tělo vytváří určitá vyzařování, kterých jest duchu nezbytně třeba k jeho činnosti ve hmotném světě. Je to především ona tajupl- ná pohlavní síla, která zůstává neodvislou od pohlavního pudu. Při poruše souladu mezi tělem a duchem jest tato síla prozařování a vyzařování zaváděna jiným směrem a tím jest oslabena pro vlastní účel. To jest překážkou a ochromením splnění úkolu v životě ducha ve hmotnosti.  Následek  toho  jest,  že  ani  duch  nemůže  dospěti k normálnímu vývoji a musí proto nutně na některém pozdějším místě svého  chtěného  vzestupu  umdleně  klesnouti  zpět.  Pak z povahy věci samé musí doháněti velikou část svého postupu. Ne- boť to,  co  zanedbal  v hrubohmotnosti,  toho  nemůže  dohoniti v jemnohmotnosti, protože mu tam k tomu chybí vyzařování hru- bohmotného těla. Musí se vrátit, aby tuto mezeru vyplnil.

I v těchto průbězích jest tak jasná věcnost, přirozené a prosté dě- ní, jak ani nemůže býti jinak. Ujasní se to každému dítěti, když jed- nou správně pochopilo základní zákony a shledá to samozřejmým. Bude to vyžadovati ještě celou řadu mých přednášek, abych lidstvu přiblížil mohutné  stvoření  tak,  aby  mohlo  všechno  dění  v něm v nejpřirozenějších důsledcích samo přehlédnouti nazpět i kupředu, v nevyrovnatelné, nádherné zákonitosti.

Toto vybočení pohlavní síly, kterou duch ve hmotnosti potřebu- je, může se díti několikerým způsobem. Přepínáním pohlavního uká- jení nebo i jen drážděním k němu. Právě tak okultním školením ne- bo nepravým cvičením ducha, při nichž duch tuto sílu zdravého těla násilně strhuje na sebe, aby ji vyplýtval v tomto nepravém a zbyteč- ném způsobu své činnosti. V obou případech jest to nesprávné pou- žití, které časem nutně přivodí i oslabení těla. Oslabené tělo nemůže pak již vysílati tak silná vyzařování, jakých duch skutečně potřebuje a tak onemocní  jeden  vinou  druhého  vždy  více.  Konečně  dojde k jednostrannosti, která jde vždy na účet pravého cíle a proto přináší škodu. Nechci se zde zmiňovati o dalších scestích, při nichž duch potřebuje rovněž příliš mnoho pohlavní síly pro účely nepravé a má jí pak pro hlavní účel málo. Stává se tak při nesmyslném čtení knih, které ve fantasii dávají vzniknouti nesprávnému světu a v mnoha jiných případech.

Duch přichází zde ve všech případech do jemnohmotného světa nezralý a bere s sebou také slabé jemnohmotné tělo. Následky těchto pozemských hříchů zasahují tak pronikavě do celého bytí, že každý člověk musí za to mnohonásobně těžce pykati. Takové zmeškání, takové nesprávné využití pozemského času ulpí na něm jako překáž- ka, která se stává stále těžší, až, jak bylo již řečeno, od jistého bodu svého vzestupu nemůže již dále a klesá pak zpět tam, kde byl počá- tek jeho nesprávného jednání. Jest to až k oné hranici, u které měl ještě svůj soulad.

Síla ducha, vypěstovaného okultním školením na útraty těla, jest také jen zdánlivá. Duch není pak silný, ale jest jako rostlina ze skleníku, která nedovede odolati větru, tím méně pak bouřím. Takový duch jest nemocným, ne pokročilým. Tento stav rovná se uměle vzbuzené horečce. Onemocnělý horečkou může také časem vládnouti neoby- čejnými silami, aby pak tím více klesl zpět do slabosti. Ale co jsou u horečně nemocného jen vteřiny a minuty, rovná se u ducha desetile- tím a staletím. Přijde okamžik, kdy se to vše trpce mstí. Varuji proto znovu! –

Soulad jest vždy to jedině správné. A soulad dá jen střední cesta ve všem. Vždyť se přece tolik opěvuje krása a síla souladu či harmonie. Proč bychom ji nechtěli uplatňovati zde a chceme ji naopak porušiti?

Všechna okultní školení dosavadního druhu jsou falešná, i když cíl jest vysoký a potřebný.

Jinak jest tomu u vůdců a stoupenců tak zvaných životních refo- rem. Zde jest sice cesta správná, ale zase chce se již dnes konati to, co bude na místě teprve za lidské věky. Z toho důvodu jest tato životní reforma ve svém konečném účinku neméně nebezpečná pro většinu lidí. Chybí nutný přechod. Jest tu čas pro začátek! Ale nesmí se beze všeho skočiti do něho rovnýma nohama, nýbrž jest třeba provésti jím lidstvo zvolna. Na to nestačí desetiletí! Jak se to dnes provádí, následuje ve skutečnosti při zdánlivém zdraví těla zeslabení následkem rychlosti přechodu. A takto zeslabené tělo nebude moci již ni- kdy zesíliti!

Rostlinná strava! Přináší zcela správně zjemnění lidského těla, zu- šlechtění i posilu a velké ozdravění. Tím se ještě více povznáší duch. Ale to vše není ihned pro lidstvo dneška! V úsilí a zápasech postrádá se rozvážné vůdcovství. Dnešnímu tělu za žádných okolností nestačí bezprostředně jen rostlinná strava, jak se o to často děje pokus. Jest zcela dobře, používá-li se rostlinné stravy přechodně a snad i po léta u nemocných. Bývá dokonce žádoucno, aby se tím něco vyhojilo nebo aby se jednostrannou posilou někde napomohlo, ale to není trvalé. Musí se pak znovu zvolna začíti se stravou, na kterou jsou dnešní lidé zvyklí, má-li se tělo udržeti v plné síle. Zdání zdraví kla- me. Jistě jest velmi dobře, když i zdraví lidé někdy po nějakou dobu pojídají jen rostlinnou stravu. Budou se beze vší pochyby cítiti zdra- vými a ucítí i volný vzlet svého ducha. To však přináší s sebou změna. Neboť každá změna občerstvuje a: to i duchovně.

Zůstane-li však člověk trvale při jednostranné stravě, nebude ani pozorovati, že ve skutečnosti slábne a pro mnohé stává se citlivěj- ším. Klid a vyrovnanost nejsou v tomto případě žádnou silou, nýbrž slabostí zcela určitého druhu. Jeví se jako příjemné a netísnivé, pro- tože nemají původ v nemoci.

Tato vyrovnanost podobá se vyrovnanosti zdravého ještě stáří, vyjma slábnoucího těla. Aspoň je tomuto druhu slabosti značně bliž- ší, než slabosti nemoci. Tělo, postrádajíc náhle zvyklosti, trvající po tisíciletí, nemůže  sebrati  pohlavní  sílu,  kterou  potřebuje  duch k dokonalému splnění svého účelu ve hmotnosti. –

Mnozí vyslovení vegetariáni pozorují lehké zmírnění pohlavního pudu a vítají to radostně jako pokrok. Ale to není žádnou známkou zušlechtění jejich ducha rostlinnou stravou, nýbrž jest to klesnutí pohlavní síly, která má nutně za následek zmenšení jejich duchovní- ho rozmachu ve hmotnosti.

Jsou tu omyly nad omyly, protože člověk vždy vidí jen to nejbliž- ší před sebou. Lze jistě vítati a jest to pokrok, stává-li se nízký po- hlavní pud zušlechtěním ducha mnohem umírněnějším, než je dnes. Jest také pravda, že požívání masa zvyšuje nízký pohlavní pud. Nesmíme však při tom měřiti podle dnešního lidstva, neboť u něho byl pohlavní pud vypěstován jednostranně a chorobně a jest dnes naprosto nepřirozený. Ale to nelze připsati pouze na účet požívání masa.

Zmírnění pohlavního pudu není také nijak odvislé od zmenšení pohlavní síly. Naopak, tato síla jest schopna přispěti povzbudivě lid- skému duchu a osvoboditi ho od odvislosti surového pudu, dnes tak výrazného. Pohlavní síla jest k tomu dokonce nejlepším prostředkem. –

Na vůdce dnešních reforem života nutno v jejich snahách pohlí- žeti již jako na průkopníky příští veliké doby pokročilého vývoje lidstva, který nastane za všech okolností a neodvratně spěje vítězně vpřed, i když se proti němu v zoufalství bojovně staví všechno staré a omezené. Ale tito průkopníci musí se teprve státi vůdci! Vůdce nesmí nedbale přehlížeti stávající přítomnost! Musí však současně hleděti dále do budoucnosti, také i přes všechno hrubohmotné. A tu pozná, že by při dnes užívaném způsobu vždy zůstávala mezera, která se bude vždy pociťovati a konečně i při nejlepší stavbě přivodí zřícení. Chybí most! Most k tomu, aby těla dnešního lidstva mohla také ná- sledovati beze škody pro činnost ducha.

Jako první stupeň přechodu jest, omezení se pouze na bílé maso. To jest drůbež, telecí a jehněčí maso a jiné, vedle zvýšené stravy rost- linné. Jen tak může zvolna následovati krok za krokem. Až konečně v klidném přechodu tělo jest vypěstováno tak, že zachová plnou sílu i při rostlinné stravě.

„Nepřehlížejte svého těla!“ Tak chtěl bych varovně volati k jedné části. K druhé části naopak: „Myslete na ducha!“ Pak ze zmatků dnešní doby uzraje to správné.

Nechci se teď obírati názory, že by se nesmělo zabíjeti žádné zví- ře. Vždyť i rostlina má duši. Soudí-li se takto, jest to jen krok nazpět a ne proniknutí do tajemství stvoření.